Každý, kdo jakýmkoliv způsobem vysloví Haré Krišna mantru, se očistí bez ohledu na to, jestli sílu svatého jména zná nebo ne.
Milost pro každého
V Bhagavad-gítě (8.6) se říká:
,,Každý dospěje právě do toho stavu bytí, na který myslí, když opouští své tělo, ó synu Kuntí. `` Ten, kdo je zvyklý zpívat Haré Krišna mantru, bude přirozeně zpívat Haré Krišna také tehdy, potká-li ho nějaká nehoda. Dokonce i když člověk nikdy předtím nezpíval a při nějaké nehodě nebo v okamžiku smrti vysloví svaté jméno Pána, zachrání se z pekelného života, který by ho jinak čekal. Když například někdo spadne ze střechy a náhodou bude volat ,,Haré Krišna``, Pán jeho volání uslyší. Nebo když se někomu zdá o tom, že ho chce sníst tygr, a ve spánku začne zpívat Haré Krišna, Pán ho také uslyší. Ačkoliv Adžámil zpíval svaté jméno Nárájana nepřímo, neboť volal pouze svého nejmladšího syna, hned si vzpomněl na Pána Nárájana. Ve védské společnosti proto rodiče pojmenovávají své děti jmény Boha. Neznamená to, že se dítě stalo Bohem. Jestliže dítěti dáme jméno Nárájan, znamená to, že je Nárájan dás neboli služebník Nárájana. Podobně dáváme svým žákům duchovní jména jako Višnu dás, Vámana dás nebo Krišna dás. To, že při volání svého syna Adžámil vzpomínal na Pána Nárájana, potvrzuje Šrímad-Bhágavatam, kde se říká, že síla zvukové vibrace svatého jména je absolutní. Člověk se může okamžitě vysvobodit od všech hříšných reakcí vyslovením svatého jména, i když nechápe, jakou má toto jméno moc. Ať již někdo zpívá s oddaností a úctou, nebo bez jakékoliv víry, jeho zpívání může zničit více hříšných reakcí, než kolika by se mohl dopustit. Krišnovo jméno má neomezenou sílu. Když Čaitanja Maháprabhu se Svými společníky v Navadvípu zpívali Haré Krišna mahá-mantru, lidé je napodobovali. V té době tam vládli mohamedáni, kteří čas od času chodili za správcem a žalovali: ,,Hinduisté zpívají, Haré Krišna, Haré Krišna! ` a divoce tancují a rozhazují rukama. `` Takto napodobovali sankírtanové hnutí Pána Čaitanji. Když v západních zemích jdeme po ulici a zpíváme, přihlížející naše zpívání Haré Krišna někdy napodobují. Dokonce i napodobováním se však očistí. Svaté jméno je tak mocné, že když se nám někdo vysmívá: ,,Proč zpíváte Haré Krišna? To je nesmysl, `` také z toho získá duchovní prospěch. Kršnovo svaté jméno je jako slunce, které vychází v našem temném srdci. Tento vesmír je plný temnoty a díky tomu, že Kršna stvořil sluneční svit, můžeme vidět. Jakmile slunce zapadne, celý svět je pod vlivem temnoty. Stejně je i naše srdce plné temnoty nevědomosti. Existuje však světlo, které tuto temnotu rozptýlí - vědomí Krišny. Naše bezbožné činy nás drží v nevědomosti, ale těm, kdo s láskou a náklonností neustále oddaně slouží Pánu, se Krišna Samotný zjeví v jejich srdci. Krišnovou zvláštní milostí jsou oddaní vždy na světle - na světle vědomí Krišny. Krišna zná náš motiv a Jeho milost je zvláště určena těm, kteří Mu upřímně a oddaně slouží. Krišna je ke každému stejný, a Jeho milost je proto neomezená. Zvláště nakloněn je však Svým oddaným. Je-li někdo připraven přijmout neomezeně Jeho milost, On je připraven neomezeně ji darovat. Kvůli své závistivé povaze však na to nejsme připraveni. V Bhagavad-gítě (18.66) Krišna říká: sarva-dharman parityajya mam ekam saranam vraja / aham tvam sarva-papebhyo mokayisyami. ,,Zanech všech takzvaných náboženství a odevzdej se pouze Mně. Ochráním tě od všech hříšných reakcí. `` Zcela otevřeně nám nabízí Svou ochranu, avšak my ji nepřijímáme. Sluneční svit se také šíří stejně po celém vesmíru, ale když zavřeme dveře a nevyjdeme ven, je to naše chyba. Slunce a měsíc nedělají rozdíly. Svítí stejně jak na domy bráhmanů, tak na domy čandálů (pojídačů psů). Podobně je i Krišnova milost dostupná všem a záleží jen na nás, jestli tuto volně nabízenou Boží milost přijmeme. Kršna přirozeně dává více milosti Svému oddanému, neboť oddaný může tuto milost přijmout prostřednictvím služby. Bezpříčinnou milost Pána přijímáme tak, že vykonáváme stále více a více oddané služby. Pánu bychom měli sloužit s velkým nadšením a toto nadšení získáme, budeme-li s vírou a odhodlaností zpívat Haré Krišna. Někdo může namítnout: ,,Chápu, že zpívání svatého jména s vírou může být očistné, ale jestliže člověk nemá žádnou víru, jak může svaté jméno působit? `` Můžeme uvést několik příkladů: jestliže se nevinné dítě dotkne ohně, ať vědomě či nevědomě, oheň ho spálí. Dáme-li dítěti nějaký lék, bude působit, i když dítě neví nic o jeho účincích. Stejně působí i jed. Podobně působí také Haré Krišna mantra, i když nemusíme vědět, proč a jak. Z našeho hlasitého zpívání mají prospěch dokonce i nevědomé nižší bytosti. To potvrzuje Šríla Haridás Thákur: ,,Když hlasitě zpíváme Haré Krišna, prospěje to každé živé bytosti, pohyblivé i nehybné. `` (Čaitanja-čaritámrta, Antja-lílá 3.69) Sílu zpívání Haré Krišna potvrzuje skutečnost, jak se šíří hnutí pro vědomí Kršny. Ve všech zemích, kde se toto hnutí objevilo, si učenci a jiní myslitelé uvědomují jeho účinky. Například Dr. J. Stillsona Judaha naše hnutí velice přitahovalo, protože viděl, jak proměňuje hippies, kteří propadli drogám, v čisté vaišnavy, kteří dobrovolně slouží Kršnovi a všem lidem. Před pár lety jistě o Haré Kršna mantře nic nevěděli, ale nyní zpívají a stávají se z nich čistí vaišnavové. Zanechávají všech hříšných činností, jako je nedovolený pohlavní styk, požívání omamných látek, jedení masa a hazardování. To je praktická ukázka účinků Haré Krišna mantry. Každý, kdo jakýmkoliv způsobem vysloví Haré Krišna mantru, se očistí bez ohledu na to, jestli sílu svatého jména zná nebo ne. Je to stejné, jako když někdo užívá silný lék a jeho účinky pocítí, ať ho užívá vědomě či nevědomě. Můžeme použít jiné přirovnání: oheň bude pálit, ať si něj sáhne nevinné dítě nebo dospělý. Jestliže někdo zapálí pole nebo suchou trávu, tráva shoří, ať ji zapálí člověk, který oheň zná, nebo nevědomé dítě. Podobně nemusíme znát sílu zpívání Haré Krišna mantry, ale jestliže svaté jméno zpíváme, osvobodíme se od všech hříšných reakcí. To je správný závěr, ke kterému došli Višnudútové.
Adžámil dostává další možnost
Jamarádžovi služebníci jsou tak mocní, že jim nikdo v jejich činnosti nemůže zabránit, ale tentokrát byli zmateni, protože nemohli odvést člověka, kterého považovali za hříšného. Okamžitě se proto vrátili k Jamarádžovi a popsali mu všechno, co se stalo. Mysleli si, že je nesprávné, aby Višnudútové vysvobodili Adžámila, který si zjevně zasloužil Jamarádžův trest. Nyní si byl Adžámil zcela vědom Kršny. V božské společnosti Višnudútů, kteří jsou velice vznešení vaišnavové, přišel Adžámil k plnému vědomí. Byl zajat a poté vysvobozen a nyní se již úplně přestal bát. Tak vypadá osvobození. Když někdo díky společnosti vaišnavů neboli oddaných Pána získá vědomí Kršny, osvobodí se od veškerého strachu. To je jeho věčné postavení. Protože Adžámil se znovu dostal do svého přirozeného postavení, zbavil se strachu a hned se začal k Višnudútům modlit krásnými modlitbami: v€ńc€-kalpatarubhyaŹ ca kŤp€-sindhubhya eva ca. ,,Skládám své uctivé poklony oddaným Pána, kteří jsou jako stromy přání a oceány milosti. `` To je oddaný - vždy se modlí k ostatním oddaným. Nejdříve projeví úctu svému duchovnímu mistrovi, potom duchovnímu mistrovi svého duchovního mistra, pak jeho duchovnímu mistrovi a potom všem oddaným Pána Krišny. Višnudútové jsou také vaišnavové, neboť plní Krišnovy pokyny. Pán Krišna velice touží po tom, aby se Mu všechny podmíněné duše bloudící v hmotném světě odevzdaly, zachránily se před utrpením tohoto života a unikly pekelnému trestu po smrti. Vaišnava se proto snaží přivést podmíněné duše zpět k rozumu. Ti, kterým se dostane takového štěstí jako Adžámilovi, budou zachráněni Višnuovými služebníky, Višnudúty neboli vaišnavy a vrátí se zpátky domů, zpátky k Bohu. Dobrým příkladem milostivých vaišnavů jsou Gósvámí z Vrndávanu. Podrobně studovali různá písma, aby mohli šířit zásady vědomí Kršny. V knize Bhakti-rasámrta-sindhu (Nektar oddanosti) Šríla Rúpa Gósvámí cituje mnoho veršů z různých písem, aby podpořil zásady bhakti. Proč si s tím dali tolik práce? Je velmi namáhavé vyhledávat ve védské literatuře autoritativní citáty a použít je k podpoření závěrů védských písem. Šest Gósvámích se však této těžké práce ujalo ze soucitu k celému lidstvu. Nejlepším dobrodiním pro celé lidstvo je šířit vědomí Kršny podle příkladu šesti Gósvámích. Můžeme si myslet, že existuje i mnoho jiných druhů dobročinnosti, ale prospěch, který z nich získáme, je pouze dočasný. Skutečnou hodnotu pro všechny lidi má jen největší dobročinnost v podobě šíření vědomí Krišny, kterou provádějí vznešené osobnosti jako šest Gósvámích z Vrndávanu, neboť se zakládá na duchovní pravdě. Vaišnavové jsou jako stromy přání ( kalpa-vŤka ), neboť mohou splnit všechny naše duchovní tužby. Jsou jako oceán milosti ( kripa sindhu ). Adžámil vyslechl rozhovor mezi Jamadúty a Višnudúty a díky tomu se zcela zbavil všech hmotných nečistot. Takovou očistnou sílu má naslouchání o Kršnovi. Každý, kdo pravidelně naslouchá Šrímad-Bhágavatamu, Bhagavad-gítě, Čaitanja-čaritámrtě a Bhakti-rasámrta-sindhu nebo jakékoliv jiné vaišnavské literatuře, získá stejný prospěch jako Adžámil a zbaví se veškerého hmotného znečištění. Adžámil byl Višnudútům velice vděčný a okamžitě vyjádřil svou úctu tím, že se jim poklonil. Podobně bychom i my měli upevnit svůj vztah ke služebníkům Pána Višnua. Čaitanja Maháprabhu řekl: ,,Člověk by se měl považovat za služebníka služebníkova služebníka Kršny. `` Pokud nebudeme projevovat úctu Jeho služebníkům, nemůžeme se nikdy dostat ke Kršnovi. Když se Adžámil Višnudútům poklonil, chtěl jim z vděčnosti něco říci. Višnudútové však okamžitě zmizeli, protože si přáli, aby místo nich raději oslavoval Nejvyššího Pána. Adžámil byl oproštěný od všech hříšných reakcí, a proto byl schopen oslavovat Pána. Hříšný člověk nemůže oslavovat Pána, což potvrzuje Kršna Samotný v Bhagavad-gítě (7.28):
,,Lidé, kteří v tomto i dřívějších životech jednali ctnostně a jejichž hříšné činy jsou zcela vyhlazeny, jsou oproštěni od bludu dvojnosti a s pevným odhodláním Mi slouží. `` Višnudútové Adžámilovi připomněli oddanou službu, a tak se mohl rychle vrátit zpátky domů, zpátky k Bohu. Višnudútové zmizeli, aby ještě zvýšili Adžámilovu touhu opěvovat Pána, neboť v jejich nepřítomnosti pocítil odloučení. V náladě odloučení je opěvování Pána velice intenzivní.