Hari kírtan

Zdraví a výživa

Může vegetariánská strava zlepšit nebo navrátit zdraví? Může ochránit před určitými nemocemi?

Zastánci vegetariánství říkají svá ano již po mnoho let, i když donedávna je v tom moderní věda příliš nepodporovala. Zdravotníci začínají nyní pohlížet na vegetariánství jinak, neboť současné lékařské výzkumy potvrzují očividné souvislosti mezi konzumací masa a nemocemi jakými jsou ischemická choroba srdeční a rakovina.

Již v roce 1961 napsal Journal of American Medical Association: ,,Devadesáti až devadesáti sedmi procentům srdečních onemocnění lze předejít vegetariánskou stravou.``/1 Od té doby několik dobře vypracovaných studií vědecky prokázalo, že vedle tabáku a alkoholu je konzumace masa největší příčinou úmrtí v západní Evropě, Spojených státech, Austrálii a jiných vyspělých oblastech světa. /2

Lidské tělo jednoduše není schopno rozložit nadměrné množství zvířecího tuku s cholesterolem. /3 Celkem 214 vědců provádějících ve 23 zemích výzkum arteriosklerózy se téměř dokonale shodlo na tom, že mezi stravou, hladinou cholesterolu v krvi a onemocněním srdce existuje přímá souvislost. /4 Jestliže člověk přijímá v potravě více cholesterolu než jeho tělo potřebuje (čehož se obvykle při konzumaci masité stravy dopouštíme), nadbytečný cholesterol vytváří v lidském organismu velké problémy. Hromadí se na vnitřních stěnách cév, zmenšuje v nich průtok krve, což vede k onemocněním srdce, mozku a jiných orgánů.

Vědci milánské univerzity a nemocnice v Maggiore prokázali, že nízkou hladinu cholesterolu v krvi mohou naopak udržovat rostlinné bílkoviny. V referátu britského lékařského časopisu The Lancet (Skalpel) D. C. R. Sirtori uzavírá, že lidé s vysokým obsahem cholesterolu v krvi spojeným s postižením srdce ,,si mohou pomoci stravou, která obsahuje pouze rostlinné bílkoviny.``/5

A co rakovina? Studie posledních dvaceti let jasně potvrzují souvislost mezi pojídáním masa a rakovinou tlustého střeva, konečníku, prsu a dělohy. Tyto druhy rakoviny jsou vzácné mezi těmi, kteří maso jedí málo nebo vůbec, jako adventisté, Japonci a Indové. Mezi populacemi pojídajícími maso je naopak rakovina velmi rozšířena. /6

Jiný článek v časopisu The Lancet uvádí: ,,Lidé žijící v oblastech s vysokým výskytem rakoviny střev mají ve zvyku živit se stravou s vysokým obsahem tuků a živočišných bílkovin; zatímco lidé žijící v oblastech s nízkým výskytem se živí převážně vegetariánskou stravou s malým množstvím tuků nebo masa.``/7

Rollo Russel ve svých Poznámkách o příčinách rakoviny říká: ,,Shledal jsem, že z 25 národů pojídajících převážně maso má 19 národů vysoké procento výskytu rakoviny a pouze 1 národ má nízké procento. Z 35 národů, které maso jedí málo nebo vůbec, jsem však ani u jednoho vysoké procento výskytu nezaznamenal.``/8

Proč je tedy organismus masožravce ke všem těmto onemocněním náchylnější? Biologové a odborníci pro výživu jasně dokazují, že lidské zažívací ústrojí jednoduše není k trávení masa uzpůsobeno. Masožravá zvířata mají krátké zažívací ústrojí (trojnásobnou délku jejich těla), aby se maso z těla dostalo pokud možno co nejrychleji, protože při jeho rozkladu vznikají velice jedovaté látky. Jelikož rostlinná potrava se rozkládá mnohem pomaleji než masitá, mají býložravci střeva nejméně šestkrát delší než jejich tělo. Člověk má dlouhé střevní ústrojí býložravců, takže pojídá-li maso, velké množství jedovatých látek přetěžuje ledviny a může na jedné straně vést k pakostnici, artritidě, revmatismu a na druhé straně k rakovině a atheroskleróze cév.

A nesmíme také zapomenout na chemikálie, přidávané do masa. Jakmile je zvíře poraženo, začíná se jeho tělo rozkládat a po několika dnech začne šedivět a zelenat. Masný průmysl maskuje toto závadné zbarvení přísadou dusitanů, dusičnanů a jiných konzervačních látek, aby maso dostalo jasnou červenou barvu. Současné výzkumy ale odhalují, že spousta těchto látek je karcinogenní. /9 Celou situaci zhoršuje také obrovské množství chemikálií, které zvířata dostávají ještě za svého života v krmivu. Gary a Steven Nullovi nám ve své knize Jedy ve vašem těle dávají najevo, že bychom se měli dvakrát rozmyslet, než koupíme další biftek nebo šunku. ,,Zvířata jsou vykrmována a udržována při životě nepřetržitým podáváním uklidňujících prostředků, hormonů, antibiotik a 2700 jiných drog. Tento proces začíná již před narozením a pokračuje dlouho po smrti. Třebaže tyto drogy i nadále setrvávají v mase, které pojídáte, zákon nepožaduje, aby byl jejich seznam uveden na obalu.``/10

Vzhledem k těmto a dalším podobným skutečnostem uvedla Americká národní vědecká akademie v roce 1983, že ,,lidé mohou předcházet mnoha obvyklým druhům rakoviny sníženou konzumací tučných druhů masa a přidáním většího množství zeleniny a obilí``. /11

Ale moment! Nebyly snad lidské bytosti stvořeny pro požívání masa? Což pak nepotřebujeme živočišné bílkoviny?

Odpověď na obě tyto otázky zní: ne. Ačkoliv někteří historikové a antropologové tvrdí, že člověk je z historického hlediska všežravec, naše anatomická stavba těla - zuby, zažívací systém - upřednostňuje nemasitou stravu. Americká společnost pro výživu poznamenává, že ,,většina lidstva se v historii vždy živila vegetariánskou nebo téměř vegetariánskou stravou``.

A převážná většina lidí na světě tak žije i nadále. I v těch nejprůmyslovějších zemích se ještě před sto lety maso jedlo velice málo. Všechno začalo až s mrazícími boxy a konzumní společností 20. století.

Ani v našem století se ale lidské tělo pojídání masa nepřizpůsobilo. Význačný švédský vědec Karl von Linné uvádí: ,,Vnitřní a vnější stavba lidského těla porovnávaná se stavbou těla zvířat ukazuje, že přirozenou stravou člověka je ovoce a zelenina.`` Anatomii masožravých a býložravých zvířat porovnává sledující tabulka

Podle A.D. Andrewse, Fit Food for Man (Zdravá lidská potrava), (Chicago: American Hygiene Society, 1970)

Pokud jde o otázku bílkovin, Dr. Paavo Airola, uznávaná autorita v oblasti výživy a přírodní biologie, říká: ,,Před dvaceti lety byla doporučovaná denní dávka bílkovin 150 g, nyní však klesla na 45 g. Proč? Protože spolehlivé světové výzkumy potvrdily, že náš organismus tolik bílkovin nepotřebuje a že skutečná denní potřeba je 30 až 45 gramů. Nadměrná konzumace bílkovin je tedy nejen plýtváním, ale ve skutečnosti vážně poškozuje tělo a má dokonce prokazatelnou souvislost s takovými vražednými nemocemi, jako rakovina a choroby srdce. Chceme-li, aby naše strava obsahovala denně 45 g bílkovin, není nutné jíst maso. Můžeme je získat z čistě vegetariánské stravy tvořené různými obilovinami, luštěninami, ořechy, zeleninou a ovocem.``/12

Mléčné výrobky, obiloviny, luštěniny a ořechy jsou koncentrovanými zdroji bílkovin. Například sýr, arašídy a luštěniny obsahují ve stejném váhovém množství více bílkovin než párek, vepřové maso nebo biftek.

Až donedávna si lidé zabývající se výživou mysleli, že pouze maso, ryby, vejce a mléčné produkty dávají úplnou bílkovinovou skladbu (obsahující osm tzv. esenciálních aminokyselin, které si tělo nedokáže vytvořit) a že všechny rostlinné bílkoviny nejsou plnohodnotné (postrádají jednu nebo více těchto aminokyselin). Výzkumy švédského institutu Karolinska a německého institutu Maxe Plancka však ukázaly, že většina druhů zeleniny, ovoce, semen, ořechů a obilovin je vynikajícím zdrojem kompletních bílkovin. Ve skutečnosti se rostlinné bílkoviny vstřebávají snáze než bílkoviny živočišné a nepřinášejí s sebou žádné jedy. Jestliže jíte dostatek přirozené stravy, pak je téměř vyloučeno, že by váš organismus dostával málo bílkovin. Pamatujte, že původním zdrojem všech bílkovin je rostlinná říše. Vegetariáni je jednoduše jedí ,,přímo``, místo aby je získávali až pojídáním zvířat, která se živí rostlinami.

Příliš mnoho bílkovin ve stravě dokonce snižuje lidskou energii. V sériích porovnávacích testů provedených Dr. Irvingem Fisherem z univerzity v Yale bylo zjištěno, že vegetariáni pracují dvakrát tak lépe než lidé živící se masem. Když Dr. Fisher snížil jejich spotřebu zvířecích bílkovin o 20%, stoupla jejich výkonnost o 33%. /13 Nespočetné další studie prokázaly, že správná vegetariánská strava poskytuje více energie než masitá. Dr. J. Iotekyo a V. Kipani z Bruselské univerzity ve své studii ukázali, že vegetariáni jsou schopni vykonávat fyzické testy 2 x až 3 x déle než masožravci a zotavují se 3 x rychleji než lidé pojídající masitou stravu. /14

Ekonomika

Maso poslouží k nasycení pouze několika na úkor mnoha jiných. Obilím, které by mohlo uživit mnoho lidí, se vykrmuje dobytek na porážku. Podle informací sestavených americkým ministerstvem zemědělství jde více než devadesát procent všech obilovin vyprodukovaných v Americe na výkrm zvířat, který skončí na jídelních stolech - hlavně krav, prasat, ovcí a kuřat. /15 Ve Velké Británii je to 85%. Již samotné zkrmování obilí jako prostředku k produkci masa je neuvěřitelně nákladné. Čísla amerického ministerstva zemědělství říkají, že za každých 16 kg obilí, sloužících k výkrmu dobytka, získáme nazpět pouze 1 kg masa. /16

V knize Strava pro malou planetu nás Frances Moore Lappé vyzývá, abychom si představili, jak sedíme u 200 g bifteku. ,,Potom si představte místnost naplněnou 45 až 50 lidmi s prázdnými miskami před sebou. Za ,,vykrmovací cenu`` vašeho bifteku by se každá z těchto misek mohla naplnit vařenou obilnou kaší.``/17

Vyspělé státy ale takto plýtvají nejen svým vlastním obilím, ale dovážejí také rostlinné krmivo bohaté na bílkoviny z chudých zemí. Dr. Georg Borgstrom, autorita v geografii potravin, odhaduje, že celá třetina úrody podzemnice olejné v Africe (obsahující stejné množství bílkovin jako maso) končí v žaludcích dobytka a drůbeže v západní Evropě. /18

V rozvojových zemích člověk spotřebuje přibližně 200 kg obilí ročně, většinu z toho přímou spotřebou. Průměrný Evropan nebo Američan však naproti tomu spotřebuje ročně asi 1000 kg obilí, jak zdůrazňuje odborník v otázce světových potravin Lester Brown. Devadesáti procenty z toho však nejprve nakrmí zvířata ve výkrmnách. Průměrný Evropan nebo Američan pojídající maso, říká Brown, spotřebuje pětkrát více potravinových zdrojů než průměrný obyvatel Kolumbie, Indie, nebo Nigérie. /19

Tyto skutečnosti vedly odborníky k závěru, že světový problém hladovění je uměle navozený. Dnes produkujeme více než dost potravy pro všechny lidi na této planetě - ale zacházíme s ní velmi marnotratně. Harvardský odborník v oblasti výživy Jean Mayer odhaduje, že snížení produkce masa o pouhých 10% by uvolnilo dostatek obilí k výživě šedesáti miliónů lidí. /20

Jinou daní, kterou platíme za pojídání masa, je zhoršování životního prostředí. Silně znečištěné stoky a odpadní vody z jatek a výkrmen vážně znečišťují potoky a řeky. Rychle vychází najevo, že vodní zdroje jsou nejen znečišťovány, ale také zbytečně vyčerpávány a v tomto směru přináší masný průmysl velké škody. Georg Borgstrom říká, že živočišná výroba je příčinou desetkrát většího znečištění než obydlené oblasti a způsobuje třikrát větší znečištění než průmysl. /21

Paul a Anne Ehrlichovi ve své knize Populace, zdroje a životní prostředí uvádějí, že vypěstování 1 kg pšenice vyžaduje pouze 60 kg vody, zatímco k produkci 1 kg masa je potřeba 2500 až 6000 kg vody. /22

V roce 1973 New York Post odhalil otřesné zneužívání této nejcennější suroviny - jedna velká kuřecí farma ve Spojených státech užívala denně 455 miliónů litrů vody, což je množství, které by zásobilo město s 25 000 obyvateli. /23

Přestaňme se nyní věnovat geopolitické situaci a pojďme se podívat do průměrného amerického obchodu. 1 kg svíčkového bifteku tu stojí asi 4 dolary, zatímco suroviny, ze kterých lze připravit lahodné, výživné vegetariánské jídlo stojí v průměru méně než 2 dolary za kilogram. Čtvrtkilový bochník domácího sýra stojící 60 centů zabezpečí 60% minimální denní doporučené dávky bílkovin. Vegetariánství by průměrnému Američanovi ušetřilo alespoň několik tisíc dolarů ročně a desítky tisíc dolarů za celý život. Úspory amerických spotřebitelů by celkem dosahovaly miliónů dolarů ročně. To samé platí pro spotřebitele na celém světě. Uvážíme-li to všechno, je těžké si představit někoho, kdo by se po tom všem nestal vegetariánem.

Etika

Pro většinu lidí jsou etické důvody pro vegetariánství nejdůležitější ze všech. Etickým počátkem vegetariánství je poznání, že i ostatní tvorové cítí a že jejich pocity jsou podobné našim. Tak si člověk uvědomuje, že svým jednáním už nechce způsobovat bolest ostatním.

Esej Etika vegetariánství z časopisu Vegetariánské společnosti Severní Ameriky odsuzuje ,,lidské porážení zvířat``. ,,Mnoho lidí je v současnosti ukolébáno pocitem sebeuspokojení s přesvědčením, že zvířata jsou nyní porážena, humánním způsobem`, a tak odmítají všechny morální argumenty proti pojídání masa. Skutečná fakta o životě a smrti nevinných zvířat však hovoří sama za sebe.

Celý život vězněných zvířat určených na porážku je nepřirozený. Zvířata jsou uměle oplodňována a plemeněna, kastrována, vykrmována s přísadou hormonů, aby rychle ztloustla, a po dlouhé cestě dopravena na jatka, kde je čeká smrt. Pícháky, elektrické šoky, ohýbání ocasů, teror a hrůza ve velkokomplexech je i doposud součástí, moderního` chovu, přepravy a porážení zvířat. Toto všechno přijímat a stavět se pouze proti bezcitné brutalitě posledních několika sekund zvířecího života je překrucování slova, humánní`.``

Pravda o porážení zvířat je šokující. Moderně vybavená jatka připomínají spíše výjevy z pekla. Ječící zvířata jsou omračována údery kladiv, elektrickými šoky nebo uspávacími zbraněmi. Pak jsou ještě položivá vyzdvižena za nohy do vzduchu a pomocí mechanických přepravních systémů jsou vláčena továrnami smrti. Jsou jim zaživa useknuta hrdla a zatímco krvácejí, je jim odřezáváno maso. Proč není mrzačení a zabíjení hospodářských zvířat regulováno stejnými pravidly, jaká jsou určena pro blaho domácích zvířecích miláčků?

Mnoho lidí by se bezpochyby stalo vegetariány, kdyby navštívili jatka, nebo kdyby osobně museli zabít zvířata, která jedí. Pro všechny, kteří jedí maso, by takové exkurze měly být povinné.

Pythagoras, známý svými objevy v geometrii a matematice, řekl: ,,Ó, moji bratři, neposkvrňujte si svá těla hříšnými pokrmy. Máme obilí, máme jablka ohýbající větve svojí vahou a hrozny nalévající se na révách. Jsou zde lahodně vonící byliny a zeleniny, které můžeme vařit a zjemnit na ohni, a ani nám není odpíráno mléko nebo mateřídouškou vonící med. Země poskytuje štědře bohatství potravin a nabízí nám hostiny i bez krveprolití; pouze zvířata uspokojují svůj hlad masem, a dokonce ani ne všechna, protože koně, dobytek a ovce žijí z trávy.``

V jedné eseji nazvané O jedení masa římský autor Plutarch píše: ,,Jak se vůbec dokážete ptát, jaký důvod měl Pythagoras k odmítání masa? Mne spíše překvapuje, co způsobilo a jaké bylo rozpoložení mysli člověka, který se poprvé ústy dotkl usedlé krve a přinesl ke svým rtům maso zabitého stvoření, který položil na stůl mrtvá, nechutná těla a odvážil se nazvat jídlem a živinami ty části, jež před nedávnem bučely a naříkaly, pohybovaly se a žily... Je jisté, že nejíme ze sebeobrany lvy a vlky, spíše naopak, tato zvířata ignorujeme a zabíjíme neškodná, krotká stvoření bez drápů a zubů, která nás vůbec neohrožují. Kvůli kousku masa je připravíme o slunce, o světlo a o život, na který mají právo.``

Plutarch potom vyzval masožravce: ,,Jestliže prohlašujete, že jste pro tuto stravu stvořeni od přírody, pak si sami zabijte to, co chcete jíst. Udělejte to však prostředky, kterými vás příroda vybavila, bez kyje, nože nebo sekery.``

Básník Shelly byl odevzdaným vegetariánem. Ve své eseji Obhájení přirozené stravy píše: ,,Ať se zastánce zvířecí stravy sám přinutí k rozhodující zkoušce své způsobilosti a jak doporučuje Plutarch, ať rozerve živé jehně svými zuby a s hlavou ponořenou do jeho vnitřností ať ukojí svou žízeň horkou krví... potom, jedině potom, by byl důsledný.``

Lev Nikolajevič Tolstoj napsal, že ,,zabíjením zvířat kvůli jídlu v sobě člověk nevyhnutelně potlačuje svoji nejvyšší duchovní schopnost - soucit a milosrdenství k živým stvořením jako je on sám - a otupováním svých vlastních citů se stává krutým``. Také upozornil, že ,,pokud jsou naše těla živými hrobkami zabitých zvířat, jak můžeme očekávat, že na Zemi zavládnou ideální podmínky``?

Jestliže ztrácíme úctu k životu zvířete, ztrácíme úctu i k životu člověka. Před šestadvaceti stoletími řekl Pythagoras: ,,Ti, kdo zabíjejí zvířata, aby jedli jejich maso, mají sklon vraždit své bližní.`` Máme strach ze zbraní, bomb a raket nepřítele, ale můžeme zavírat oči před bolestí a strachem, který my sami přinášíme tím, že každý rok vraždíme 1,6 miliardy savců a 22,5 miliardy drůbeže? /24 Každým rokem stoupá počet zabitých ryb do biliónů. A co říci o desítkách miliónů zvířat zabitých každoročně v ,,mučírnách`` výzkumných laboratoří nebo pro kožešinu nebo zastřelených při ,,sportu``. Můžeme snad popřít, že takové zacházení se zvířaty jenom stupňuje naší surovost a krutost?

Leonardo da Vinci napsal: ,,Člověk je zajisté pánem tvorstva, neboť ve své brutalitě předčí všechna zvířata. Žijeme ze smrti jiných. Jsme jako pohřebiště!`` A dodal: ,,Přijdou doby, kdy se lidé budou dívat na zabití zvířete jako se dívají na zabití člověka.``

Mahátma Gándhí cítil, že etické principy jsou pro celoživotní rozhodnutí k přechodu na vegetariánství silnější podporou nežli zdravotní důvody. ,,Cítím,`` řekl, ,,že duchovní pokrok na jistém stupni vyžaduje, abychom přestali zabíjet naše bližní tvory pro uspokojování tělesných potřeb.`` Prohlásil také: ,,Velikost národa a jeho morální vyspělost můžeme posuzovat podle toho, jak zachází se zvířaty.``

Náboženství

Všechna důležitá písma člověku přikazují, aby žil bez zbytečného zabíjení. Starý Zákon říká: ,,Nezabiješ``. Toto se bohužel mylně vykládá pouze jako odkaz na vraždu. Ale původní hebrejština zní: lo tirtzach, což v doslovném překladu znamená ,,nezabiješ``. Úplný hebrejsko-anglický slovník Dr. Reubena Alcalayho říká, že slovo tirtzach, zejména v klasickém hebrejském užití, se vztahuje na ,,jakýkoliv druh zabíjení`` a nikoliv nezbytně jen na vraždu člověka.

Ačkoliv Starý Zákon obsahuje jistá nařízení ohledně pojídání masa, je jasné, že ideálním stavem je vegetariánství. V knize Genesis (1,29) nalézáme, jak Bůh samotný prohlašuje: ,,Dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm.`` I v dalších knihách Bible velcí prorokové pojídání masa odsuzují.

Pro mnoho křesťanů je hlavním kamenem úrazu víra, že Kristus jedl maso a dále mnoho odkazů na pojídání masa v Novém Zákoně. Ale podrobnější studium původních řeckých rukopisů ukazuje, že velká většina slov přeložených jako ,,maso`` jsou trophe, brome, a jiná slova, která jednoduše znamenají ,,potrava`` nebo ,,jedení`` v nejširším slova smyslu. Například v Evangeliu sv. Lukáše (8,55) čteme, že Ježíš vzkřísil ženu ze smrti a ,,nařídil, aby jí dali maso``. Původní řecké slovo, překládané jako ,,maso`` je phago, což znamená pouze ,,jíst``. Řecký výraz pro ,,maso`` je kreas a nikdy se nepoužívá ve spojení s Kristem. Nikde v Novém Zákoně neexistuje žádný přímý důkaz, že by Ježíš jedl maso. Je to v souladu se slavným proroctvím Izaiáše o Ježíšově příchodu: ,,Panna počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel. Bude jíst smetanu a med, aby dovedl zavrhnout zlé a volit dobré.`` (Iz 7,14)

V knize Takto promluvil Mohammed (přeložil Dr. M. Hafiz Syed) se žáci proroka Mohammeda dotazují: ,,Vpravdě, existují odměny za naše dobrodiní, která činíme čtyřnožcům a za to, že jim dáváme pít vodu?`` A Mohammed odpovídá: ,,Za dobrodiní prokázané jakémukoliv zvířeti přichází odměna.``

Pán Buddha je známý zvláště svým kázáním proti zabíjení zvířat. Ustanovil nenásilí  a vegetariánství jako základní krok na cestě k seberealizaci a vyslovil dvě zásady: ,,Neporážej vola, který oře tvé pole`` a ,,Neoddávej se žravosti, která vede k zabíjení zvířat``. /25

Nenásilí jako etický základ vegetariánství zdůrazňují také védská písma Indie. ,,Maso nikdy nelze získat bez ublížení živým stvořením,`` stojí v Manu-sanhitě, staré indické sbírce zákonů, ,,proto nechť se člověk vyhýbá požívání masa.`` V jiné části Manu-sanhitá upozorňuje: ,,Jestliže někdo dobře uváží ohavný původ masa a vykrmování a zabíjení živých bytostí, nechť zcela pojídání masa zanechá.`` V Mahábháratě (epické básni obsahující 100 000 veršů, o které se říká, že je nejdelší básní na světě) se vyskytuje mnoho pokynů proti zabíjení zvířat. Některé příklady: ,,Ten, kdo si přeje udržovat maso svého těla pojídáním masa z těl jiných bytostí, žije v utrpení ať už se narodil v jakémkoliv životním druhu.`` ,,Kdo může být krutější a sobečtější než ten, kdo udržuje své tělo pojídáním masa z těl nevinných zvířat?`` ,,Ti, kdo touží mít dobrou paměť, krásu, dlouhý život, pevné zdraví a tělesnou, morální a duchovní sílu, by neměli jíst zvířata.``

Každá živá bytost má duši. V Bhagavad-gítě Kršna popisuje duši jako zdroj vědomí a jako aktivní princip, který oživuje tělo každé živé bytosti. Podle Véd přechází duše evolučním vývojem z těl nižších životních druhů do vyšších, až dosáhne těla lidského. Pouze v lidské podobě potom duše může obrátit své vědomí k Bohu a v okamžiku smrti může být přemístěna zpátky do duchovního světa.

Šríla Prabhupáda ve svých výkladech ke Šrímad-Bhágavatamu říká: ,,Všechny živé bytosti musí naplnit určitou dobu, po kterou jsou uvězněny v určitém druhu hmotného těla. Musí završit dobu vymezenou k životu v příslušném těle a teprve potom se mohou povýšit do jiného těla. Zabíjení zvířat nebo jakékoliv jiné živé bytosti pouze zabraňuje tomuto procesu, neboť nezavršili dobu určenou pro uvěznění v určitém těle. Nikdo by proto neměl zabíjet těla pro svůj smyslový požitek, protože tím se zaplétá do hříšné činnosti. Krátce, zabití zvířete přerušuje jeho evoluci živočišnými druhy a ten, kdo zabíjí, bude neustále trpět následky za takové hříšné jednání.``

V Bhagavad-gítě (5.18) Kršna vysvětluje, že duchovní dokonalost začíná tehdy, když člověk dokáže vidět, že jsou si všechny živé bytosti rovny: ,,Díky správnému poznání spatřují moudří v učeném a pokorném bráhmanu, krávě, slonu, psu a pojídači psů jedno a totéž.`` Kršna nás také poučuje, abychom přijali zásady duchovního vegetariánství, když říká: ,,S láskou a oddaností Mi nabídni ovoce, květinu, lístek nebo vodu a Já to přijmu.``

Karma

Sanskrtské slovo karma znamená ,,čin``, nebo přesněji jakékoliv hmotné jednání, které přináší následek, poutající nás k hmotnému světu. Ačkoliv je představa karmy všeobecně spojována s východní filozofií, také mnoho lidí na Západě začíná chápat, že karma je přírodním zákonem, podobně jako zákon gravitace, a nelze se mu vyhnout. Za každou akci existuje reakce. Jestliže způsobujeme bolest a utrpení jiným živým tvorům, musíme podle zákona karmy následně snášet bolest a utrpení jak individuálně, tak kolektivně. Sklidíme co zasejeme, ať v tomto životě nebo v příštím, jelikož příroda má svoji vlastní spravedlnost. Zákonu karmy neunikne nikdo kromě těch, kteří porozumí, jak funguje.

Vezměme názorný příklad z Véd, abychom porozuměli, jak může karma zapříčinit válku. Občas vypukne v bambusovém lese požár, když se o sebe třou stromy. Skutečnou příčinou ohně však nejsou stromy, ale vítr, který jimi pohybuje. Stromy jsou pouze nástroji. Podobně můžeme ze zákona karmy odvodit, že Spojené státy a Sovětský svaz nejsou skutečnými příčinami napětí, které mezi nimi existuje, napětí, které může lehce roznítit lesní požár nukleární války. Skutečnou příčinou je neviditelný vítr karmy, který vytvářejí zdánlivě nevinní obyvatelé celého světa.

Podle zákonů karmy má řeznický krámek nebo stánek s uzeninami (i místní klinika, kde se provádějí potraty - ale to by mohlo být téma pro jinou knihu...) více co činit s hrozbou nukleární války než Bílý dům nebo Kreml. S hrůzou se odvracíme od obrázků nukleární války, ale každý den dovolujeme stejně děsivé masakry na jatkách na celém světě.

Když lidé jedí maso, tvrdí, že oni zvířata nezabíjejí. Když ale toto maso v obchodě kupují, platí vlastně někoho jiného, aby za ně zabíjel a všichni si tak přivolávají následky karmy. Může to být snad něco jiného než pokrytectví, demonstrovat za mír a potom jít ke stánku na párek nebo domů na grilovaný biftek? Je to stejná faleš, jakou zavrhuje George Bernard Shaw:

Neděli za nedělí o světlo snažně prosíme,
aby nám kročeje vedlo cestou, jíž kráčíme;
až po krk už máme válek, dále bojovat nechceme,
přitom však mrtvolou za mrtvolou rádi se nacpeme.

Jak říká Šríla Prabhupáda ve svých výkladech Bhagavad-gíty: ,,Ti, kdo zabíjejí zvířata a způsobují jim zbytečnou bolest - jako třeba lidé na jatkách - budou stejným způsobem zabiti v příštím životě a i v mnoha dalších, které přijdou... V židovsko-křesťanských písmech se jasně uvádí ,,Nezabiješ``. Nicméně i náboženští vůdcové, kteří se vymlouvají všemi možnými způsoby, se oddávají zabíjení zvířat a přitom se snaží vypadat jako svatí lidé. Tato fraška a přetvářka způsobuje v lidské společnosti ohromné katastrofy, jako třeba velké války, kdy spousty lidí jdou na bitevní pole a zabíjejí jeden druhého. Nyní objevili atomovou bombu, která jednoduše čeká na použití a hromadné zničení.`` Takové jsou účinky karmy.

Ti, kdo chápou zákony karmy, vědí, že mír nepřinesou smlouvy a mírové pochody, ale vzdělávací kampaň o důsledcích vraždění nevinných zvířat (a nenarozených dětí). Pouze to může postupně zabránit narůstání špatné karmy. K vyřešení světových problémů je potřeba lidí s čistým vědomím, kteří vidí, že pravý problém je duchovní. Hříšní lidé budou vždy existovat, avšak neměli by zastávat pozice vůdců.

Jednou z nejběžnějších námitek proti vegetariánství je to, že i vegetariáni musí zabíjet rostliny, což je také násilí. Jako odpověď lze poznamenat, že vegetariánská jídla jako zralé ovoce a mnohé zeleniny, oříšky, obiloviny a mléko nevyžadují žádné zabíjení. Avšak i v případech, kdy se rostlině odejme život, je způsobená bolest mnohokrát menší než při zabití zvířete, a již vůbec ji nelze srovnat s utrpením zvířat, která jsou po celý svůj život chována na porážku. Rostliny mají mnohem méně vyvinuté vědomí a stojí ve vývojovém žebříčku mnohem níže.

Je pravda, že vegetariáni musejí zabíjet nějaké rostliny, což je také násilí, ale něco jíst musíme a Védy říkají  j : jedna živá bytost je potravou pro jinou v zápase o existenci. Takže problém není v tom, jak zabránit veškerému zabíjení - což je nemožné - ale jak při zajišťování potřebné výživy těla způsobovat jiným tvorům co nejmenší utrpení.

Zabíjení jakéhokoliv života, dokonce i rostlin, je zajisté hříšné, ale Kršna, Nejvyšší Vládce, nás oprostí od hříchu, když Mu jídlo s láskou obětujeme. Jedení jídla, které bylo nejdříve obětováno Pánu, je něco jako vojákovo zabíjení v době války. Když dá velitel ve válce někomu rozkaz, aby zaútočil, poslušný voják, který zabije nepřítele, dostane medaili. Avšak jestliže stejný voják zabije někoho z vlastní vůle v době míru, bude potrestán. Podobně, jíme-li pouze prasádam, nedopouštíme se žádného hříchu. Toto je potvrzeno v Bhagavad-gítě (3.13): ,,Oddaní Pána jsou oproštěni od všech hříchů, poněvadž jedí potravu, která byla nejdříve obětována. Avšak ti, kteří připravují jídlo pro svůj smyslový požitek, jedí zajisté pouze hřích.`` Vegetariánství je tedy pouhým začátkem.

Více než vegetariánství

Nad zájmy zdraví, ekonomiky, etiky, náboženství a dokonce i karmy má vegetariánství vyšší, duchovní rozměr, který nám může pomoci vyvinout přirozené vědomí a lásku k Bohu. Šríla Prabhupáda nám ve svých výkladech ke Šrímad-Bhágavatamu říká: ,,Člověk je určen k seberealizaci, a proto by neměl jíst nic, co nebylo nejprve nabídnuto Pánu. Pán přijímá od svého oddaného jídlo připravené ze zeleniny, ovoce, mléčných produktů a obilovin. Mohou Mu být obětována různá jídla a když je Pán přijme, oddaný je může jíst jako prasádam, čímž se postupně odstraní veškeré utrpení v zápase o existenci.``

Krišna sám potvrdil duchovní podstatu prasádam, když se před více než pěti sty lety zjevil na tomto světě jako Šrí Čaitanja Maháprabhu: ,,Každý z vás to již jedl někdy před tím, avšak nyní tytéž suroviny a přísady dostaly mimořádnou chuť a neobyčejnou vůni. Jenom je ochutnejte a uvidíte ten rozdíl. Samotná vůně těší mysl, o chuti ani nemluvě, a dává nám zapomenout na všechny ostatní rozkoše. To proto, že se jich dotkl transcendentální nektar Kršnových rtů a prostoupil je všemi Kršnovými vlastnostmi.``

Obětované jídlo, tradičně nazývané prasádam, ,,Boží milost``, nepřináší jen zdravý život vegetariána, ale také realizaci Boha. Není pouhým jídlem pro hladovějící masy, ale také duchovní potravou pro každého. Když Kršna přijímá obětování, vkládá do obětovaného jídla svou vlastní Božskou přirozenost. Prasádam se proto neliší od Kršny samotného. Ze soucitu k uvězněným duším v tomto hmotném světě přichází Kršna v podobě prasádam, abychom Ho mohli poznat pouhým jedením.

Prasádam vyživuje tělo duchovně. Přijímáním prasádam se nejenom ničí následky minulých hříšných činností, ale tělo se také stává imunní vůči hmotnému znečištění. Jako nás očkovací látka může ochránit před epidemií, jedení prasádam nás ochraňuje před iluzí a vlivy hmotného pojetí života. Proto člověk, který jí pouze jídlo obětované Krišnovi, může zrušit všechny reakce za své minulé hmotné činnosti a snadno dělat pokroky v seberealizaci. Protože nás Krišna osvobozuje od následků karmy neboli od materiálních činností, můžeme lehce překonat iluzi a oddaně Mu sloužit. Člověk, který jedná bez karmických následků, může své vědomí spojit s Božím a být si neustále vědom Jeho osobní přítomnosti. To je skutečný prospěch, který přináší prasádam.

Ten, kdo jí prasádam, prokazuje ve skutečnosti oddanou službu Pánu a zajisté se mu dostane Pánova požehnání. Šríla Prabhupáda často říkal, že i jediným ochutnáním prasádam můžeme uniknout z koloběhu rození a smrtí, a že i nejhříšnější osoba se může stát svatou tím, že bude přijímat pouze prasádam. Védská písma se zmiňují o mnoha lidech, jejichž životy se změnily díky prasádam, a kterýkoliv oddaný Kršny potvrdí duchovní sílu prasádam a to, jaký účinek mělo na jeho život.

Nejvyšší dokonalostí vegetariánské stravy je jíst výhradně prasádam. Holubi a opice jsou konec konců také vegetariáni, takže samotná proměna ve vegetariána není ještě tím nejvyšším. Védy nás informují, že smyslem lidského života je probudit v duši její původní vztah k Bohu. Když přes vegetariánskou stravu dospějeme k přijímání prasádam, tehdy nám naše stravování může pomoci k dosažení tohoto cíle.

Poznámky a odkazy

1) Journal of the American Medical Association, vydavatel: Diet and Stress in vascular disease. JAMA 176: 134-35, 1961.

2) Inter-Society Comission for Heart Disease Resources. Zpráva Komise mezinárodní společnosti pro léčení onemocnění srdce: Základní prevence arteriosklerotických onemocnění. Oběžník 42: A53-95, prosinec 1970; také Senate Select Commitee on Nutrition and Human Needs: Dietary Goals for the United States. U. S. Government Printing Office, Washington D. C., 20402, 1977.

3) Nasycené tuky se nacházejí hlavně, avšak nikoli výlučně, v jídlech zvířecího původu; hydrogenované tuky se nacházejí v průmyslově připravovaných potravinách; cholesterol se nachází pouze ve zvířecích produktech.

4) Kaare R. Norum, What is Experts' Opinion on Diet and Coronary Heart Diseases? Journal of the Norwegian Medical Association, 12. února 1977.

5) C. R. Sirtori a kolektiv, Soybean Protein Diet in the Treatment of type II Hyperlipoproteinamenia, The Lancet 1 (8006): 275-7, (5. února 1977).

6) R. L. Phillips, Role of Lifestyle and Dietary Habits in Risk of Cancer Among Seventh--Day Adventists, Cancer Research 35:3513, (listopad 1975); Morton Mintz, Fat Intake Seen Increasing Cancer Risk, Washington Post, 10. září 1976.

7) M. J. Hill, Bacteria and the Aetiology of Cancer of the Large Bowel, Lancet, 1:95-10C, 1971.

8) Citace z čl. Cancer and Other Diseases from Meat Consumption, Blanche Leonardo, Ph. D. 1979, str. 12.

9) M. Jakobson, How Sodium Nitrate Can Affect Your Health, (Washington, D. C.: Center for Science in the public interest, 1973); W. Linjinsky a S. S. Epstein, Nitrosamines as Environmental Carcinogens, Nature, číslo 225 (1970), str. 21-23; Commitee on Nitrate Accumulation, National Academy of Sciences, 2101 Constitution Ave., Washington, D. C., 20418, 1972, a Lancet, Nitrate and Human Cancer, 2 (8032): 281, 6. srpna 1977.

10) Gary a Steven Nullovi, Poison in Your Body, Arco Press, 1977, str. 52.

11) American Academy of Sciences, Diet, Nutrition, and Cancer, National Research Consul, National Academy Press, Washington, červen 1982.

12) Dr. Paavo Airola, Health Forum, Vegetarian Times, srpen 1982, str. 67.

13) Irving Fisher, The Influence of Flesh Eating on Endurance, Yale Medical Journal, 13 (5); 205-221 (březen 1907).

14) J. L. Buttner, A Fleshless Diet: Vegetarianism as a rational dietary, Frederick A. Stokes Company, New York, 1910, str. 131-132.

15) Frances Moore Lappé, Diet for the Small Planet, (New York Ballantine Books, 1975), str. 12.

16) tamtéž, str. 10.

17) tamtéž, str. 235.

18) Georg Borgstrom citovaný v knize Diet for the Small Planet, Frances Moore Lappé, str. 25.

19) Lester Brown citovaný v knize Vice Sussmana, The Vegetarian Alternative, (Rodale Press, 1978), str. 234.

20) Dr. Jean Mayer citovaný v Dietary Goals for the U. S. , (Washington, D. C.: únor 1977), str. 44.

21) Georg Borgstrom citovaný v knize F. M. Lappého Diet for the Small Planet, str. 32.

22) Paul a Anne Ehrlichovi, Population, Resources, Environment, W. H. Freeman and Company, 1970, str. 64.

23) Food Price Rises, Sylvia Porterová, New York Post, 27. červenec, 1973.

24) Tyto údaje o domácích zvířatech a drůbeži, zabitých každý rok, byly sestaveny ze statistik FAO Production Yearbook, sv. 38, statistická série č. 61, Food and Agriculture Organization of the United Nations Rome, str. 226-47.

Údaje o porážení zvířat shromážděné v této publikaci jsou získány z 200 zemí a oblastí. Odhady vyhotovila FAO pro země, které zprávy nepodávají, i pro země, které podaly částečné údaje. Pro informaci našich čtenářů uvedeme ze statistiky FAO množství zabitých zvířat některých hlavních druhů v roce 1984: krávy a telata 229 249 000; buvoli 7 269 000; ovce 409 500 000; kozy 177 296 000; prasata 765 424 000; koně 4 032 000; kuřata 21 902 400 000; kachny 234 000 000; a krocani a krůty 372 300 000.

Místo početních údajů o koních a drůbeži zabitých na světě každý rok uvádí FAO Production Yearbook hmotnost vyprodukovaného koňského a drůbežího masa. V roce 1984 to bylo na celém světě 504 000 tun koňského masa a 29 958 000 tun drůbežího (kuřata 27 378 000 tun; kachny 390 000 tun; krocani a krůty 2 190 000 tun). Tuna masa tvoří v průměru sedm koní, 800 kuřat, 600 kachen nebo 170 krocanů.

25) Je zajímavé poznamenat, že védská písma považují Buddhu za inkarnaci Šrí Kršny. Buddhovo sestoupení je předpovězeno ve Šrímad-Bhágavatamu a velký duchovní učitel Šríla Džajadéva Goswami později napsal ve svých modlitbách k Pánu Krišnovi: ,,Ó můj Pane, ó Božská Osobnosti, všechna sláva Tobě. Ze soucitu se zjevuješ v podobě Pána Buddhy, abys zastavil zvířecí oběti.``